List (folium, fylom) je postranní vegetavní orgán rostlin. Je omezeného vzrůstu (dosahuje velikosti od několika milimetrů až po 2 metry čtvereční) a zpravidla do plochy rozšířený. Plošné rozšíření listu je evolučně výhodná adaptace rostlinného těla, která umožňuje rostlině efektivnější zachytávání světla listy, tato efektivita pak může být ještě umocněna aktivním nastavením listu vůči světelným paprskům. Listy dělíme na asimilační listy (základní typ), dáleděložní lístky a listeny. List má tři základní funkce - výměna plynů s okolním prostředím,fotosyntéza a odpařování vody.Listy jsou velmi citlivé na prostředí, zvláště na vyšší koncentrace sloučenin fluoru nebo oxidu siřičitého.

STAVBA LISTU
Na povrchu listu je pokožka tvořená plochými buňkami - epidermis. Vnější stěna je krytá kutikulou. Součástí epidermis jsou průduchy, trichomi a papily. U dřevin jsou průduchy většinou na spodní straně listů, kdežto u bylin jsou vyvinuty na obou stranách, Jejich hustota se mění podle druhu a může jich být i několik set na 1 mm2. Tvar průduchu a struktura sousedních buněk je důležitým diagnostickým znakem. Přebytečná voda je z listů vylučována vodními skulinami - hydatodami, které bývají na špičce listů nebo na okraji zoubků.
Základní pletivo listu je mezofil. Ten je u bifaciálního listu rozčleněn na svrchní - palisádovím parenchym a dolní houbovím parenchym. U listu monofaciálních je palisádový parenchym na obou stranách a uprostřed je houbový parenchym. Palisádové buňky jsou protáhlé a obsahují značné množství chloroplastů. Houbový parenchym obsahuje méně chloroplastů, je tvořen laločnatými buňkami a vytváří mezibuněčné prostory pro výměnu plynů a vody. 


